Cytotherapy

Klinické výsledky terapeutické leukaferézy u APL

Akutní promyelocytická leukémie (APL) zvyšuje počty buněk v periferní krvi, tj. způsobuje hyperleukocytózu (HL). Terapeutická leukaferéza se však používá zřídka kvůli obavám z následné koagulopatie po zákroku. Cílem této studie bylo zhodnotit účinky leukaferézy, zejména z hlediska účinnosti a bezpečnosti.

Z 323 pacientů mělo 85 před indukční chemoterapií leukocyty vyšší než 40 × 109/l. Celkem 39 pacientů bylo zpočátku léčeno leukaferézou, zatímco zbylých 46 pacientů nikoli. Byly porovnávány laboratorní výsledky mezi těmito dvěma skupinami.

Ve skupině s leukaferézou byla příznivější míra 30denního přežití (76,9 % vs. 67,4 %). V případě komplikací, jako jsou nutnost umístění na JIP či vážné krvácivé příhody, se hodnoty v obou skupinách vyrovnaly. Pacienti byli rozdělení do podskupin a míra přežití ve skupinách s leukaferézou a bez leukaferézy byla 92,3 % vs. 58,3 % u „následné (postiniciační) HL“ a 76,7 % vs. 54,8 % u „symptomatické HL“. Navíc v podskupině „následná HL“ byl kumulativní výskyt diferenciačního syndromu a následujících nežádoucích příhod významně nižší ve skupině s leukaferézou. Výsledky studie ukázaly, že u APL s následnou i symptomatickou HL lze leukaferézu terapeuticky použít, neboť není spojená se zdravotními riziky.

https://www.isct-cytotherapy.org/article/S1465-3249(23)00027-0/fulltext

Malé extracelulární vezikuly uvolněné z mezenchymálních kmenových buněk z kostní dřeně inhibují zánět a mírní sepsi díky obsahu mikroRNA-21a5p

Sepse je život ohrožující stav, který vzniká ze závažné systémové zánětlivé odpovědi na infekci. Mezenchymální kmenové buňky produkují extracelulární vezikuly (EV), které mohou transportovat bioaktivní molekuly, a ty mohou mít významné imunoregulační funkce. Autoři centrifugací získali EV z média, v němž byly pěstovány kmenové buňky, a ty použili v myším modelu sepse a také in vitro. Terapie septických myší pomocí EV zlepšila přežití, snížila sepsí indukovaný zánět, zmírnila permeabilitu plicních kapilár a zlepšila funkce jater a ledvin. Autoři dále zjistili, že protizánětlivý efekt má mikroRNA-21-5p, která se v EV vyskytovala ve vyšším množství. Ta může být z EV transportována do buněk. mikroRNA suprimuje zánět tím, že cílí na toll-like receptor 4 a PDCD4 (programmed cell death 4). Protizánětlivé účinky byly narušeny podáním inhibitorů mikroR-21a-5p.

https://www.isct-cytotherapy.org/article/S1465-3249(23)00038-5/fulltext

Bibliografické údaje: