The Journal of Immunology

Solubilní enoláza 1 z Candida albicans a Aspergillus fumigatus stimuluje lidské a myší B lymfocyty a monocyty

S přibývajícím počtem imunokompromitovaných pacientů rostou také počty závažných a život ohrožujících infekcí vyvolaných Candida albicans a Aspergillus fumigatus. Autoři nedávno popsali protein, díky němuž tyto patogeny unikají imunitnímu dozoru. Jedná se o enolázu 1 (Eno1), která mediuje adhezi a invazi imunitních buněk a blokuje komplement. V této studii autoři ukázali, že solubilní Eno1 má i imunostimulační aktivitu. Eno1 se přímo váže na povrch lymfocytů a zvyšuje expresi kostimulační aktivační molekuly CD86 na B lymfocytech. Navíc indukuje proliferaci buněk. Receptor pro Eno1 na B lymfocytech zatím nebyl popsán, ale ví se, že dochází k aktivaci signalizace MyD88. Autoři dále zjistili, že B lymfocyty stimulované Eno1 produkují IgM a IgG2, které se in vitro vážou na hyfy C. albicans. To naznačuje, že Eno1 indukovaná sekrece protilátek může přispívat k ochraně před invazivním plísňovým onemocněním in vivo. Eno1 také vyvolala uvolňování prozánětlivých cytokinů z monocytů, zejména IL-6, který je silným aktivátorem B lymfocytů. Získaná data ukazují na zapojení Eno1 do infekcí vyvolaných C. albicans a A. fumigatus. Zdá se, že sekrece Eno1 těmito patogenními mikroby je dvousečná zbraň, protože podporuje patogenitu hub a zároveň spouští (antifungální) imunitu.
https://journals.aai.org/jimmunol/article-abstract/211/5/804/265773/Soluble-Enolase-1-of-Candida-albicans-and?redirectedFrom=fulltext

Zapojení nemyelinizačních Schwannových buněk do prozánětlivé odpovědi v plicích

Plicní tkáň má výrazné bariérové funkce a je neustále vystavována inhalovaným částicím. Vrozená imunita se zapojuje jak do odstraňování nebezpečných částic, tak patogenů a je nezbytná pro udržení tkáňové homeostázy. V plicích se nachází myelinizační i nemyelinizační Schwannovy buňky (NMSC). V této studii se autoři zaměřili na fyziologii Schwannových buněk. Jednobuněčná transkriptomová analýza odhalila existenci dvou populací NMSC (NMSC1 a NMSC2), které se mohou podílet na rozpoznávání patogenů. Za podmínek in vitro autoři prokázali, že plicní Schwannovy buňky produkují po stimulaci lipopolysacharidem chemokiny a cytokiny. Dále vystavili myší plíce lipopolysacharidu. Ukázalo se, že NMSC1 v porovnání s dalšími subtypy Schwannových buněk výrazněji stimulují prozánětlivou odpověď. Výsledky naznačují, že Schwannovy buňky se zapojují do plicního zánětu.
https://journals.aai.org/jimmunol/article/211/5/844/265789/Single-Cell-Transcriptomic-Analysis-Links

Bibliografické údaje: