Transplantation and Cellular Therapy

Přidání uhCG/EGF do standardní léčby aGvHD, fáze II studie

Akutní reakce štěpu proti hostiteli (aGvHD) je závažná posttransplantační komplikace, která se řeší protizánětlivými a imunosupresivními léky, včetně vysokých dávek kortikoidů. V této studii byly k léčbě přidány také uhCG/EGF (urinary-derived human chorionic gonadotropin/epidermal growth factor).
Ve studii bylo 22 pacientů s aGvHD, kteří dostávali metylprednisolon 48 mg/m2/den a subkutánně uhCG/EGF 2000 jednotek/m2 každý druhý den po dobu jednoho týdne. Pacienti, kteří vyžadovali ještě druhou linii léčby aGvHD, dostávali 2 000 až 5 000 jednotek/m2 každý druhý den po dobu dvou týdnů + standardní imunosupresivní léčbu dle protokolu. Pacienti, u nichž došlo k odpovědi, dostávali udržovací dávku dvakrát týdně po dobu pěti týdnů. Většina pacientů měla celkový grade aGvHD III až IV. Do konce studie, tj. do 28 dní, došlo k odpovědi u 68 % pacientů, u 57 % z nich bylo dosaženo kompletní odpovědi a u 11 % částečné. Pacienti bez odpovědi na léčbu měli vyšší vstupní hodnoty KLRG1+CD8+ T lymfocytů a T lymfocytárního subsetu exprimujícího TIM-3. Plazmatický amfiregulin zůstával u na léčbu neodpovídajících pacientů zvýšený. Výsledky ukazují, že přidání uhCG/EGF ke standardní terapii může přinést pozitivní efekt pacientům s aGvHD.
https://www.astctjournal.org/article/S2666-6367(23)01323-4/fulltext

Nízká incidence relapsů po středně intenzivní myeloablační léčbě fludarabinem, busulfanem a melfalanem u pacientů s myeloidními malignitami

Po alogenní transplantaci hematopoetických buněk (HSCT), které předcházela myeloablační terapie fludarabinem (Flu) a busulfanem (Bu) může dojít u pacientů s myeloidními malignitami k relapsům.
Nízký výskyt relapsů byl reportován, pokud byl v rámci myeloablační terapie použit thiopeta nebo melfalan (Mel) společně s Flu a Bu. Na druhou stranu však vzrostla nerelapsová mortalita (NRM).
V této studii autoři sledovali 100 pacientů (70 s akutní myeloidní leukémií, 23 s myelodysplastickým syndromem a dalšími malignitami), kteří podstoupili první HSCT a dostávali střední dávky Flu 150 mg/m2, Bu 6,4 mg/m2 a Mel 140 mg/m2, u pacientů nad 55 se podávala dávka 100 mg/m2. Data byla vyhodnocována u 96 pacientů, z nichž 94 dosáhlo engraftmentu neutrofilů s plným dárcovským chimérismem po více než 30 dnech. Po dobu sledování (medián 468 dní) došlo u 4 pacientů k relapsu a kumulativní 100denní dvouletá incidence relapsů byla 6, 8 % ± 4,4 % a 12,3 % ± 3,6 %. Dvouleté přežití bez nemoci a celkové přežití bylo 82,4 % ± 4,2 % a 80,3 % ± 6,0 %. Na výsledky transplantace měl velký vliv HCT-CI (Hematopoietic Cell Transplantation Comorbidity Index), který koreloval s vyšší NRM i se snížením doby přežití bez nemoci a celkového přežití. Výsledky ukazují, že střední intenzita myeloablační terapie Flu, Bu a Mel je u pacientů s myeloidními malignitami dostačující, má nízkou incidenci relapsů a nezvyšuje NRM.
https://www.astctjournal.org/article/S2666-6367(23)01300-3/fulltext

Bibliografické údaje: