Medindex pro lékaře Časopisy: novinky Časopisy JID
JID
23.03.2021Neutrofily zvyšují dilataci a permeabilitu cév a zhoršují psoriázu uvolněním MMP-9
Iniciální fáze tvorby psoriatických lézí je spojená s dilatací papilárních cév a infiltrací tkáně neutrofily. Zatím nebylo popsáno, jak jsou neutrofily zapojeny do vzniku a progrese psoriázy během transendoteliální migrace a interakce mezi neutrofily a endotelovými buňkami kožních cév.
Autoři zjistili, že neutrofily a endotelové buňky se vzájemně aktivují během toho, jak neutrofily migrují přes kožní endoteliální bariéru. Migrace a infiltrace kožních lézí neutrofily způsobuje remodelaci cév, včetně jejich dilatace a zvýšení permeability in vivo i in vitro. Microarray genové profilování prokázalo, že u psoriatických neutrofilů je zvýšená exprese matrixové metaloproteázy 9 (MMP-9). MMP-9 aktivuje endotelové buňky přes signální cesty ERK 1 a 2 a p38-MAPK, což také in vitro zvyšuje transmigraci CD4+ T lymfocytů. Inhibitory MMP-9 výrazně snižují vazodilataci, permeabilitu cév v lézích a také příznaky psoriázy v myším modelu. Výsledky prokazují, že z neutrofilů uvolněná MMP-9 indukuje dilataci a permeabilitu kožních cév aktivací endotelových buněk a urychluje vznik psoriatických lézí.
https://www.jidonline.org/article/S0022-202X(20)32042-X/fulltext
Multicentrická fáze II studie s pacienty s neresekovatelným dermatofibrosarkomem protuberans léčenými pazopanibem
Dermatofibrosarkom protuberans (DFSP) je sarkom z měkkých tkání, který má tendenci rychle infiltrovat okolní tkáň. DFSP je spojený s translokací COL1A1-PDGFB t(17;22) a aktivuje PDGF signální cestu. V této studii byl pacientům s neresekovatelným DFSP podáván pazopanib, což je tyrozin kinázový inhibitor. Studie se účastnilo 23 pacientů – 18 pacientů mělo primární DFSP, 4 pacienti trpěli rekurujícím DFSP a 1 pacient metastatickým DFSP. Čtyři pacienti prošli chirurgickým zákrokem a jednomu byl před zahájením studie podáván imatinib. Pacienti byli léčení 800 mg pazopanibu denně. Hodnotila se jak účinnost, tak bezpečnost po 6 měsících. U 5 pacientů došlo k částečné odpovědi na léčbu. Pacient s metastatickým DFSP po 2,4 měsících zemřel. Devět pacientů muselo léčbu přerušit kvůli nežádoucím účinkům. Farmakodynamická analýza vzorků nádorů odhalila, že rezistence k léčbě byla dána posílením exprese EGF a s EGF asociovanými geny. To napovídá, že by léčba DFSB měla cílit právě na EGFR. Léčba pazopanibem se neukázala být dobrou léčebnou cestou.
https://www.jidonline.org/article/S0022-202X(20)32067-4/fulltext
Bibliografické údaje:
Titul: | Volume 141, Issue 4 |
Vydavatel: | Elsevier Inc. |
ISBN: | 1523-1747 |
Odkaz na stránky: | https://www.jidonline.org/issue/S0022-202X(21)X0004-8 |