JACI

10.01.2023

Kombinovaná terapie anti-IFN-γ a JAK inhibitoru v léčbě hematofagocytické lymfohistiocytózy u myší

Familiární hemofagocytická lymfohistiocytóza (FHL) je hyperzánětlivý život ohrožující stav, jenž je způsoben genetickým defektem. Je možné ji léčit transplantací kostní dřeně. Úspěšnost léčby koreluje s kontrolou nemoci před transplantací. Refraktornost onemocnění a toxicita standardních chemoterapeutických režimů jsou pro část pacientů fatální. Nové cílené imunoterapie, jako jsou protilátky blokující IFN-γ nebo ruxolitinib, inhibitor Janusovy kinázy (JAK) 1/2, jsou slibné, ale při kontrole onemocnění jsou účinné jen částečně. Autoři na myším modelu FHL testovali, zda by byla účinná kombinovaná terapie zaměřená na různé cytokiny a inhibitor JAK. Inhibice IL-6 nebo IL-18 signalizace s blokádou IFN-γ nebo ruxolitinibem nezvyšovala kontrolu nemoci v porovnání s monoterapií anti-IFN-γ nebo ruxolitinibu. Ruxolitinib v kombinaci s nízkou dávkou anti-IFN-γ upravil cytopenii, působil jako prevence neutrofilie a limitoval cytokinémii, resolvoval FLH imunopatologii a symptomatologii. Výsledky naznačují, že blokáda IFN-γ a ruxolitinibu působí synergicky a suprimuje progresi FHL.
https://www.jacionline.org/article/S0091-6749(22)01055-7/fulltext

Efekt kombinované terapie tezepelumabem a alergenovou imunoterapií na alergickou rhinitidu
Thymický stromální lymfopoietin (TSLP) hraje významnou roli v iniciaci a perzistenci alergické odpovědi. Autoři zjišťovali, zda lidská monoklonální protilátka proti TSLP tezepelumab zlepšuje účinnost subkutánní alergenové imunoterapie (SCIT) a podporuje vznik tolerance u pacientů s alergickou rhinitidou. Studie se účastnilo 121 pacientů, část dostala nitrožilně tezepelumab + subkutánně kočičí SCIT, část samotou kočičí SCIT, část pouze tezepelumab a poslední skupina placebo. Studie trvala 52 týdnů a následovalo 52týdenní sledování s expozičními testy (vystavení alergenům), kožním testováním, odebráním vzorků krve a nosní sliznice. U pacientů s kombinací tezepelumabu + SCIT došlo k výraznějšímu zmírnění projevů rhinitidy (během 0 až 1 hodina i peak reakce) po expozici alergenům v porovnání se samostatnou SCIT. Po 104 týdnech, po roce od ukončení léčby, se však výsledek mezi oběma skupinami po vystavení za 0 až 1 hodinu nelišil, byl však nižší v peaku. Analýza vzorku nosního epitelu odhalila, že ani kombinovaná léčba, ani monoterapie nevyvolaly perzistující snížení aktivity genů zapojených do zánětu typu 2. Výsledky ukazují, že inhibice TSLP během SCIT terapie může podporovat vznik tolerance trvající rok po léčbě.

https://www.jacionline.org/article/S0091-6749(22)01333-1/fulltext

Bibliografické údaje:

Titul:	Volume 151, issue 1
Vydavatel:	Elsevier Inc
ISBN:	1097-6825
Odkaz na stránky:	https://www.jacionline.org/issue/S0091-6749(22)X0002-X

Půjčit si tuto knihu