JACI

07.03.2023

Mikrobiom horních cest dýchacích jako biomarker exacerbace astmatu navzdory léčbě IKS

Odpověď na inhalační kortikoidy (IKS) u pacientů s astmatem je ovlivněna mnoha faktory. V této studii se autoři zaměřili na to, zda jedním z těchto faktorů může být také složení mikrobiomu horních cest dýchacích. Analyzovali vzorky 250 pacientů s astmatem, kteří byli léčení IKS. Ve skupině byli pacienti, u nichž došlo během 6 měsíců navzdory IKS k exacerbacím, a kontroly (také pacienti), u nichž se exacerbace neobjevily. Ve vzorcích mikrobiomu z nosu a slin se ukázalo, že u pacientů s exacerbacemi byla nižší bakteriální diverzita než u kontrol. Exacerbace astmatu se podílely na interindividuální variabilitě slinného a nosního mikrobiomu 8–9 %. Ve slinách byly rozdílně zastoupeny tři bakteriální rody, ve vzorcích z hrtanu čtyři a ve vzorcích z nosu to bylo 11 bakteriálních rodů. Výsledky ukazují, že složení mikrobiomu horních cest dýchacích může mít vliv na exacerbace astmatu navzdory léčbě IKS.

https://www.jacionline.org/article/S0091-6749(22)01475-0/fulltext

Porovnání účinnosti vybraných biologik v léčbě eozinofilního astmatu

V současné době se k léčbě astmatu mohou využívat také biologické léky. V této studii autoři porovnávali účinnost tezepelumabu s dupilumabem, benralizumabem a mepolizumabem v léčbě eozinofilního astmatu. Do studie bylo zapojeno 9 201 pacientů. Užívání tezepelumabu bylo spojené se snížením výskytu exacerbací v porovnání s benralizumabem a výraznějším zlepšením v FEV1 v porovnání s mepolizumabem a benralizumabem. Mepolizumab dle standardizovaného dotazníku (Asthma Control Questionnaire score) nejvýrazněji zlepšil kontrolu astmatu, ale rozdíl nebyl signifikantní v porovnání s tezepelumabem. Tezepelumab, mepolizumab a dupilumab dosáhly 99% pravděpodobnosti, že sníží exacerbace o ≥ 50 % v porovnání s placebem. U benralizumabu byla pravděpodobnost jen 66 %. Tezepelumab a dupilumab měly pravděpodobnost 1,00 zlepšení předbronchodilatační FEV1 o ≥ 100 ml oproti placebu. Ve srovnání s mepolizumabem měl dupilumab > 90% šanci na zlepšení FEV1 o ≥ 50 ml, ale žádný z rozdílů mezi biologiky nepřesáhl 100 ml. Výsledky ukazují, že u pacientů s eozinofilním astmatem mají nejvýraznější léčebný efekt tezepelumab a dupilumab.
https://www.jacionline.org/article/S0091-6749(22)02498-8/fulltext

Bibliografické údaje:

Titul:	VOLUME 151, ISSUE 3
Vydavatel:	Elsevier Inc
ISBN:	1097-6825
Odkaz na stránky:	https://www.jacionline.org/issue/S0091-6749(22)X0004-3

Půjčit si tuto knihu