Transplantation and Cellular Therapy

02.03.2023

BK virémie a změny v glomerulární filtraci u dětí a mladých dospělých po HCT

U dětí a mladých dospělých se do 1 roku po alogenní transplantaci hematopoetických buněk (HCT) často vyskytuje virémie BK spojená s postižením ledvin s významným poklesem glomerulární filtrace (eGFR). Tento stav provází vysoká mortalita. Autoři zjišťovali vztah mezi BK virémií a změnami v eGFR u dětí a mladistvých do 26 let během prvního roku po HCT. Studie se zúčastnilo 136 pacientů, u nichž byla dostupná data ohledně BK virémie ve dvou časových intervalech po HCT (4–7 a 10–13 týdnů). U 40 % pacientů (54 ze 136) byl detekován BK virus mezi 4. a 7. týdnem; 13 % z 54 osob mělo virovou nálož ≥10 000 kopií/ml. U 46 % pacientů (62 ze 136) byl virus detekován mezi 10. a 13. týdnem; 34 % z 62 osob mělo virovou nálož ≥10 000 kopií/ml. Medián poklesu eGFR po roce od HCT byl 25,73 ml/min/1,73 m2. BK virová nálož ≥10 000 kopií/ml mezi 4. a 7. týdnem po HCT byla v porovnání s nižší náloží spojená s výraznějším poklesem eGFR o 30,6 ml/min/1,73 m2. Výsledky tedy ukazují, že přítomnost vysoké virové nálože BK je rizikovým faktorem pro vznik onemocnění ledvin, které pak může vést k vyšší mortalitě.
https://www.astctjournal.org/article/S2666-6367(22)01784-5/fulltext

Rizikové faktory a vývoj nokardiózy u pacientů po transplantaci kostní dřeně

Nokardióza se objevuje u cca 1,7 % pacientů po transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HCT). Rizikové faktory pro vznik a vývoj infekce zatím nejsou přesně popsány. V této studii se autoři těmto rizikovým faktorům věnovali v souvislosti s 12měsíční postinfekční mortalitou. Nokardióza byla diagnostikovaná u 27 osob po HCT, z toho 20 pacientů bylo po alogenní HCT a 7 pacientů po autologní HCT. Celkem 20 pacientů mělo lokalizovanou plicní infekci, čtyři diseminovanou infekci a tři lokalizovanou kožní infekci. Alogenní příjemci byli diagnostikováni v mediánu 12,2 měsíce po transplantaci, zatímco u autologních příjemců to bylo 41 měsíců. Všichni příjemci autologní HCT měli v době diagnózy imunosupresivní léčbu, nejčastěji kvůli recidivě hematologického onemocnění. Žádný z infikovaných pacientů nedostával profylaxi trimetoprim-sulfametoxazolem (TMP-SMX). Multivariabilní analýza 20 alogenních pacientů a 80 odpovídajících kontrol poukázala na spojení nokardiózy s chronickou nemocí štěpu proti hostiteli (GVHD), která vyžadovala imunosupresi, a absenci profylaxe. Nokardióza byla významně spojena s následnou mortalitou, přičemž 12měsíční mortalita činila 29,6 %; u žádného pacienta, který dokončil léčbu, však nedošlo k recidivě nokardiózy.
https://www.astctjournal.org/article/S2666-6367(22)01830-9/fulltext

Bibliografické údaje:

Titul:	VOLUME 29, ISSUE 3
Vydavatel:	Elsevier Inc.
ISBN:	2666-6367

Půjčit si tuto knihu