AJHG

Mutace v TTC29, kóduje evolučně konzervovaný axonemální protein, vede k astenozoospermii a mužské infertilitě

Strukturální a funkční defekty bičíku spermií vedou k astenozoospermii, která je hlavních důvodem neplodnosti mužů. V této studii se autoři zaměřili na morfologické abnormality bičíku spermií (MMAF), fenotyp, který se nazývá „krátký ocas“ a představuje jeden z morfologických defektů astenozoospermie. V předešlé studii založené na celogenomovém sekvenování 167 MMAF postižených osob byla identifikována bialelická loss-of-function mutace u více než 30 % testovaných mužů. V této studii byla vybraná kohorta dále testována a bylo identifikováno 5 osob s homozygotní zkrácených variant TTC29, což je gen, který je preferenčně a výrazně exprimován ve varlatech a kóduje protein spojený s intraflagelárním transportem (IFT) Jeden testovaný měl frimeshift variantu, další homozygotní stop-gain variantu a 3 měli stejnou splice variantu. Efekt variant byl potvrzen na korespondujícím transkriptu a proteinu. Autoři také vytvořili a analyzovali TTC29 loss-of-function model, tj. na T. brucei s flagelami a na myším modelu. V obou modelech byla potvrzena důležitost TTC29 pro pohyb bičíku. V modelu T. brucei bylo prokázáno, že TPR strukturální vysoce konzervované motivy jsou kritické pro TTC29 axonemální lokalizaci a pohyb bičíku. Práce tedy dokládá, že TTC29 je konzervovaný axonemální protein nezbytný pro flagelární strukturu a pohyb a TTC29 mutace způsobují mužskou sterilitu MMAF.
https://www.cell.com/ajhg/fulltext/S0002-9297(19)30395-7

Genomové sekvenování ukazuje na komplexnost chromozomálních abnormalit u opakovaných potratů

Opakované potraty (OP) jsou u mnoha žen po celém světě, u poloviny není známá etiologie. Low-pass genomové sekvenování by mohlo zvýšit možnost diagnostiky rizika OP. Byla vyhodnocena data 1090 párů, u nichž se objevily OP. Byla provedena rutinní chromozomová analýza, tj. přestavby, delece, duplikace pomocí FISH, chromozomální microarray assay a PCR. Pomocí genomové analýzy bylo odhaleno 127 chromozomálních abnormit u 11,7 % párů (126), oba členové páru měli identifikovanou inverzi. U 50 z 1090 byly odhaleny další chromozomové abnormality včetně 8 balancovaných translokací a 42 inverzí. V průběhu sledování páru se ukázalo, že páry s identifikovanými abnormalitami mají vyšší výskyt potratu či fetálního poškození 5/10 vs. 21/93 (22,6 %) u párů s normálním genotypem. Genomová analýza výrazně zvyšuje, rozšiřuje diagnostické možnosti u chromozomálních abnormalit párů 11,7 % vs. 8 % u chromozomální analýzy. Low-pass genomové sekvenování identifikovalo chromozomální aberace u 1 z 10 OP postižených párů, to umožní identifikaci podskupin párů se zvýšeným rizikem následného potratu. To by zvýšilo šanci na personalizovanou intervenci.
https://www.cell.com/ajhg/fulltext/S0002-9297(19)30391-X

Bibliografické údaje: