NEJM

Maribavir jako preemptivní léčba reaktivace cytomegaloviru

Maribavir je bezimidazolový ribosid s aktivitou proti CMV. Bezpečnost a účinnost maribaviru jako preemptivní léčba reaktivace CMV infekce u transplantovaných pacientů není známá. Za tímto účelem byla vytvořena druhá fáze studie u pacientů po transplantaci hematopoetických buněk nebo orgánu s reaktivací CMV. Data do studie byla získána od 156 pacientů, z nichž 117 užívalo maribavir a 39 valganciclovir. Pacienti s maribavirem užívali různé dávky: 400, 800 nebo 1200 mg. Primárním výstupem byla účinnost a procento pacientů s odpovědí na léčbu, která byla definována jako nedetekovatelná CMV DNA v plazmě po 3 a 6 týdnech od počátku terapie. Primární bezpečnostní výstup byla incidence vedlejších účinků.
62 % pacientů reagovalo během 3 týdnů na terapii maribavirem a 56 % pacientů s valganciclovirem. Po 6 týdnech byla odpověď 79% a 67%. Odpověď na maribavir bylo shodná mezi dávkami. U 2 pacientů, kteří odpověděli na léčbu, došlo k rekurenci CMV infekce do 6 týdnů po zahájení terapie při dávce 800 mg/2x denně. U obou pacientů byla nalezená rezistentní mutace T409M u CMV UL97 proteinové kinázy. Incidence vážných vedlejších účinků byla vyšší ve skupině s maribavirem než u valganciclovirem (52 ze 119 vs. 13 ze 40). U pacientů s maribavirem byl vyšší výskyt GIT obtíží a u valgacicloviru neutropenie.
Studie dokázala, že dávka minimálně 400 mg 2x denně je podobně efektivní jako valganciclovir při clearance CMV virémie u pacientů po transplantacích. Je však spojeno s vyšším výskytem GIT vedlejších účinků, ale nižším výskytu neutropenie v porovnání s valgaciclovirem.

https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1714656

Bibliografické údaje: