PNAS

Ochranná imunita v rekurentních stafylokokových infekcích reflektuje lokalizovanou imunitní signaturu a „paměť“ makrofágů

Staphylococcus aureus je jednou z nejčastějších kožních a podkožních infekcí (SSSI). Předešlou studií se odhalila protektivní funkce vrozené imunity proti SSSI způsobených methicilin rezistentním S. aureus. V této studii autoři zjišťovali dynamiku a mechanismus odpovědi vrozené imunity při rekurentní SSSI u WT myší. Priming předchozí infekcí redukoval vážnost kožních lézí a množení MRSA, ochránil před diseminací 7. den, nikoli však 2. den. Cytokinová a buněčná signatura u SSSI se v těchto dnech lišila, také byla odlišná v kůži, krevním oběhu a slezině. V pokožce došlo k nárůstu hladin protektivních cytokinů, tj. IL-17, IL-6, MIG (monokine inducible by IFN gama) a RANTES, zvýšení IP-10 korelovalo s protekcí proti diseminaci Celulární podpis protekce zahrnoval zvýšení počtu Th17, M1 makrofágů a dendritických buněk v abscesech. V lymfatických uzlinách se zvýšil celkový počet makrofágů. Priming zvýšil specifické fagocytární zabíjení S. aureus z kostní dřeně získaných makrofágů in vitro a jejich adoptivní transfer do naivní kůže měl také protektivní efekt. Tyto výsledky ukazují, že ochranné imunita v případě rekurentních stafylokokových infekcí je lokálně zacílená a zahrnuje specifické „paměťové−vycvičené“ makrofágy.
http://www.pnas.org/content/115/47/E11111


Onkogenní role SFRP2 u vývoje p53 mutantního osteosarkomu skrz autokrinní a parakrinní mechanismy

Osteosarkom je nejčastějším kostním nádorem a má vysokou metastatickou aktivitu, navíc také chemorezistenci, která zhoršuje prognózu pacientů. Autoři využili indukované pluripotentní kmenové buňky vytvořené z buněk pacientů s Li-Freumeni syndromem (LFS). Cílem studie bylo odhalit onkogenní roli SFRP2 (secreted frizzled-related protein 2) ve vývoji osteosarkomu asociovaného s mutací p53. Bylo zjištěno, že vysoká exprese SFRP u pacientů s osteosarkomem (OS) koreluje s horším přežitím. Autoři zaznamenali, že exprese SFRP2 roste během LFS OS vývoje a může indukovat angiogenezi. Ektopická zvýšená exprese SFRP2 v normálních prekurzorech osteoblastů je schopná suprimovat normální diferenciaci osteoblastů a podporuje přeměnu do OS fenotypu přes indukci onkogenních molekul jako FOXM1 a CYR61. Inhibice SFRP2, FOXM1 nebo CYR61 redukuje tumorigenní potenciál. Tyto výsledky dokládají, že SFRP2 má onkogenní roli a zapojuje se do vývoje OS asociovaného s p53 mutací a že inhibice SFRP2 inhibice je potenciální terapeutickou strategií.
http://www.pnas.org/content/115/47/E11128

Bibliografické údaje: