PNAS

Molekulární mimikry mezi Anoctaminem 2 a EBNA1 jsou spojené s rizikem vzniku roztroušené sklerózy

Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému. Na jejím vzniku se podílí kombinace genetických a environmentálních rizikových faktorů. Mezi tyto faktory může patřit také EBV infekce. V předešlé studii autoři zjistili, že u pacientů s RS je zvýšená hodnota autoprotilátek proti proteinu Acontamin 2 (ANO2), který je součástí chloridového kanálu. V této studii autoři zacílili na IgG reaktivitu proti ANO2 a EBV nukleární antigen 1 (EBNA1). Analyzovali vzorky 8.746 pacientů a 7.228 kontrol. U pacientů byla zvýšená hodnota anti-ANO2 IgG v 14,6 % případů a u 7,8 % kontrol. Riziko rozvoje RS je vyšší u ANO2-seropozitivních osob, zvláště pokud se vyskytly i další rizikové faktory, např. přítomnost HLA-DRB1*15:01, absence HLA-A*02:01 a vysoké anti-EBNA1 IgG. Reciproční blokování pomocí ANO2 a EBNA1 peptidů prokázalo, že existuje protilátková zkřížená reaktivita, tj. ANO2 protilátky rozpoznávají fragment z EBNA1. Jedná se o molekulární mimikry. Tímto mechanismem může dojít během obranné reakci proti EBV také ke spuštění zánětu CNS.
https://www.pnas.org/content/116/34/16955


Dasatinib proti difuznímu B lymfocytárnímu lymfomu

Je potřeba najít nové léčebné postupy pro cca 40 % pacientů s difuzním B lymfocytárním lymfomem (DLBCL), kteří nereagují na standardní imunoterapii. Autoři prošli lékovou knihovnou a hledali možnou účinnou látku. Našli dasatinib, který je schválený pro léčbu akutní lymfoblastové leukémie a chronické myeloidní leukémie. Z dostupných studií zjistili, že dasatinib, multikinázový inhibitor, měl dobré výsledky proti 50 % buněčných linií DLBC. Byl účinný také v pokusech in vivo s xenografty. Dasatinib byl účinnější než nejčastěji využívaný inhibitor Brutonovy kinázy ibrutinub a může překonat rezistenci buněk na ibrutinib. Pokud se objevila rezistence proti dasatinibu, bylo možné ji odstranit přidáním inhibitoru mTORC2. Je tedy možné, že by se využití dasatinibu mělo rozšířit i na další diagnózy, v tomto případě DLBC.
https://www.pnas.org/content/116/34/16981

Bibliografické údaje: