Medindex pro lékaře Časopisy: novinky Časopisy PNAS

PNAS

PNAS

18.09.2019

Extracelulární RNA v jedné kapce lidského séra odráží fyziologický a patologický stav organismu

Extracelulární RNA (exRNA) je přítomné v lidském séru. Není zatím jasné, jaké procesy v těle jsou spojené se zvýšením exRNA. Autoři vytvořili SILVER-seg Small Input Liquid Volume Extracellular RNA Sequencing) k sekvenování integrální a fragmentované exRNA z malé kapky tekutiny (5 μl to 7 μl). Analyzovali více než 150 kapek séra od mužů i žen 18‒48 let. Byla detekována exRNA z více než čtvrtiny lidských genů, včetně malé RNA, fragmentů mRNA a long noncoding RNA. Detekované exRNA zahrnovala geny pro specifické tkáně, např. mozek. ExRNA exprese korelovala s chronologickým věkem. Dobrovolníci bez nádorového onemocnění a pacientky s karcinomem prsu měli v expresi exRNA značné rozdíly. Dle charakteristiky analyzovaného vzorku bylo možné odlišit, zda pochází od pacienta a nádorem či bez nádoru. Je tedy možné, že v budoucnosti bude SILVER-seg technologie použita jako in vitro diagnostická a monitorační metoda ki určení mnoha druhů chorob a jejich průběhu z kapky krve.
https://www.pnas.org/content/116/38/19200


Fenotypově odlišné neutrofily hlídají neinfikovaného lidské a myší lymfatické uzliny

Neutrofily hrají klíčovou roli ve vrozené imunitě. Jsou dominantními cirkulujícími fagocyty, které jsou velmi rychle rekrutovány z krevního oběhu do místa poškození či infekce, kde mají internalizovat a ničit mikroby. Nedávno se zjistilo, že se neutrofily nacházejí také v neinfikované tkání. Proto se autoři rozhodli zjistit jejich funkce. Podařilo se jim prokázat, že neutrofily nacházejí v lymfatických uzlinách i v klidovém období. Pomocí flow cytometrie identifikovali neutrofily z uzlin v naivních, patogenům nevystavených myších. Neutrofily se nacházeli hlavně v interfolikulární zóně, v místě aktivace T lymfocytů. Intra-vitální 2fotonová mikroskopie ukázala, že neutrofily v uzlinách jsou motilní a cestují do uzlin z krevního oběhu i z tkání přes endoteliální venuly a aferentní lymfatické cévy. Vytvářejí interakce s dendritickými buňkami. Myší a lidské neutrofily v uzlinách mají rozdílné fenotypy v porovnání s cirkulujícími neutrofily. Mají vyšší expresi MHCII, což ukazuje na jejich schopnost aktivovat CD4 T lymfocyty. Po ex vivo stimulaci IgG imunitním komplexem (IC) zvyšují neutrofily expresi MHCII a kostimulačních molekul a zvyšují aktivaci T lymfocytů. In vivo jsou cirkulující neutrofily schopné přenést IC do lymfatických uzlin. Data dokládají, že neutrofily nejsou zapojeny jen do obrany proti infekcím, ale také udržení homeostázy a kontroly.
https://www.pnas.org/content/116/38/19083

Bibliografické údaje:

Titul: vol. 116 no. 38
Vydavatel: National Academy of Sciences
ISBN: 1091-6490
Odkaz na stránky: https://www.pnas.org/content/116/38