PNAS

Oligodendrogliální konexin 47 reguluje neurozánět během autoimunitní demyelinizace v myším modelu roztroušené sklerózy

V placích roztroušené sklerózy dochází ke ztrátě spojů mezi oligodendrogliální konexinem 47 (Cx47) s astrogliálním Cx43. Autoři se zaměřili na roli Cx47 v experimentálním modelu autoimunitní encefalomyelitidy (EAE) indukovaném MOG35-55 (myelin oligodendrocyte glycoprotein peptide) u PLP/CreERT;Cx47fl/fl myší po 14 dnech od podání tamoxifenu. U Cx47 KO došlo k exacerbaci akutního chronického relapsu EAE s nárůstem demyelinizace v porovnání s Cx47fl/fl. Mícha byla více infiltrovaná CD3+ T lymfocyty, a to jak během akutní, tak chronické fáze. Jednalo se hlavně o CXCR3-CCR6+CD4+ a IL17+IFNγ-CD4+ Th 17 lymfocyty. U mikroglií Cx47 myší byla také vyšší aktivace mikroglií, které produkovaly vyšší množství chemokinů atrahujících Th17, včetně CCL2, CCL3... Navíc byla také vyšší exprese NOS2+ a MHC II. Byla zachycena také vyšší exprese A1-specifického astrogliálního genu, A1 astrocytární marker. Data dokládají, že ablace oligodendroglie-specifického Cx47 indukuje těžký zánět u autoimunitní demyelinizace.
https://www.pnas.org/content/117/4/2160

Metabolická dysregulace u Atp7b- Wilsonovy nemoci
Inaktivující mutace v transportéru mědi Atp7b vedou k rozvoji Wilsonovy nemoci. Myši s deficitem Atp7b rozvinou obdobu této nemoci. U těchto myší je také snížení aktivita různých nukleárních receptorů, které jsou nezbytné pro udržení metabolické homeostázy. Autoři sledovali, zda u Atp7b deficitních myší dochází k narušení progrese dietou indukované obezity, hepatosteatózy a inzulinové rezistence. U Atp7b deficitních myší se standardní krmnou dávkou nedošlo k výraznému nárůstu hmotnosti během studie, měly nižší objem tuků a vyšší toleranci glukózy než wild type myši. Atp7b deficitní myši na „západní“ dietě s nadbytkem tuku měly redukci hmotnosti, adipozity a hepatosteatózy v porovnání s wild type myšmi. Jakoukoli dietou krmené myši s deficitem Atp7b vykazovaly vyšší inzulinosenzitivitu než zdravé kontroly. Pokud však došlo k lačnění, byly myši s deficitem hypoglykemické po podání inzulinu, což bylo vinou narušené kontraregulační odpovědi, je redukována produkce glukózy v játrech. Autoři provedli analýzu exprese genů spojených s metabolismem a metabolomickou analýzu a zjistili, že u Atp7b deficitních myší je nárůst glykolytických intermediátů a složek citrátového cyklu. Byla také zachycena vyšší fosforylace AMP kinázy. Alterace hepatického metabolického profilu a signalizace nukleárních receptorů je spojená se zlepšením glukózové tolerance a inzulinosenzitivity, ale narušuje produkci glukózy během lačnění u myší s deficitem Atp7b.
https://www.pnas.org/content/117/4/2076

Bibliografické údaje: