Medindex pro lékaře Časopisy: novinky Časopisy PNAS

PNAS

PNAS

31.03.2020

Patogenní role extrafolikulárních IL-10 produkujících CD4+CCR6+T lymfocytů u SLE

Interleukin 10 je protizánětlivý cytokin, který také podporuje B lymfocytární odpověď a je zapojen také do patogeneze SLE. CD4+CCR6+IL-7R+T lymfocyty z lidských mandlí produkující IL-10 stimulují naivní B lymfocyty a podporují tvorbu IgG. Tyto tonzilární CCR6+T lymfocyty mají odlišný fenotyp od „klasických“ folikulárních Th (Tfh) a mají omezenou BCL6 expresi. V periferní krvi byla také identifikována populace s podobnými charakteristikami jako tonzilární CCR6+T. Tyto lymfocyty postrádají s Th17 a Tfh asociované genové signatury a s diferenciací spojené povrchové markery. CD4+CCR6+T exprimující IL-10, ale nikoli IL-17 byly detekované také ve slezině myší. Podporují produkci IgG in vivo a expandují indukovanou SLE-like patologii u zvířat. U pacientů se SLE jsou CD4+CCR6+IL-7R+T lymfocyty spojené s přítomnosti anti-dsDNA protilátkami a ex vivo podporují produkci autoprotilátek. IL-10 produkující CCR6+ T lymfocyty jsou ve vyšších počtech v lymfatických uzlinách SLE pacientů a jsou kolokalizované s B lymfocyty a marginálních oblastech folikulů. Autoři identifikovali předtím necharakterizovanou populaci extrafolikulárních T lymfocytů stimulující B lymfocyty a produkující IL-10. Je pravděpodobné, že je zapojena do patogeneze SLE.
https://www.pnas.org/content/117/13/7305


ATP a napěťově dependentní elektro-metabolická signalizace reguluje krevní tok v srdci

Lokální kontrola krevního toku v srdci je velmi důležitá, ale málo zdokumentovaná, V této studii autoři prokázali, že ATP senzitivní K+ kanály (KATP), které jsou ve velkých počtech na ventrikulárních myocytech, hrají podstatnou roli v regulaci krevního toku. KATP detekují lokální metabolický stav myocytů a reagují na něj elektrickým signálem. Tento elektro-metabolický napěťový signál je okamžitě přenesen na okolní buněčné elementy i na ty mikrovaskulární přes gap junction, kde regulují kontraktilní pericyty a hladké svalové buňky, čímž ovlivňují krevní průtok. Jakmile je dojde k poklesu ATP v myocytech otevírají se KATP, které elektricky aktivují myocyty do hyperpolarizace. Tyto změny vedou k relativní hyperpolarizaci dalších elektricky spojených buněk, včetně kapilárních endoteliálních buněk, pericytů a vaskulární hladké svaloviny. Hyperpolarizace snižuje hodnoty Ca2+ v pericytech a hladkých svalech, dochází tedy k relaxaci kontraktilních buněk a dochází ke zvýšení lokálního krevního průtoku a přísunu nutrientů ke kardiomyocytům a augmentuje se produkce ATP mitochondriemi. Tyto výsledky tedy dokládají důležitou roli metabolismu lokálních kardiomyocytů a KATP kanálů v regulaci krevního průtoku, tj, regulaci mikrovaskulárního průtoku.
https://www.pnas.org/content/117/13/7461

Bibliografické údaje:

Titul: vol. 117 no. 13
Vydavatel: National Academy of Sciences
ISBN: 1091-6490
Odkaz na stránky: https://www.pnas.org/content/117/13